cvičíme.cz

Stavba oka

Přední oddíl oka tvoří rohovka, která spolu bělimou tvoří vrchní vrstvu oka. Bělima je tvořena bíle zbarveným vazivem, rohovka je z vaziva průhledného. Rohovka spolu s oční čočkou umožňuje lom světelných paprsků jako optická spojka. Na rozdíl od rohovky dokáže oční čočka regulovat regulovat intenzitu optického lomu, ke kterému na ní dochází. K této regulaci dochází pomocí stahů a svalů v řasnatém tělese, na němž je čočka v oku zavěšena.

Funkci optické clony tvoří v oku duhovka. Uvnitř duhovky se nachází kruhový sval. Jeho stahy regulují velikost kruhového otvoru v duhovce panenky. Tak je regulováno množství světla vstupujícího do oka. Prostor mezi rohovkou a duhovkou se nazývá přední komora oční. Ta je vyplněna komorovým mokem produkovaným z úhlu mezi duhovkou a rohovkou.

Vnitřek oka je vyplňuje rosolovitá hmota - sklivec. Vnitřní část oka odvrácenou od čočky pokrývá sítnice. Sítnice je tvořena světločivými buňkami (tyčinkami a čípky), ty přetvářejí světelný signál na nervový vzruch. V podélné ose oka se nachází na sítnici místo nejvyšší koncentrace světločivých buněk (tyčinek) - toto místo nejostřejšího vidění se jmenuje žlutá skvrna. V místě, kde ze sítnice vystupuje svazek nervových vláken tvořících zrakový nerv, naopak světločivé buňky chybí. Pokud optický signál dopadne do tohoto místa, nejsme schopni ho zaznamenat. Toto místo se nazývá slepá skvrna.

Sítnice je vyživována z sítě drobných cév - cévnatky. Hybnost celého oka zajišťují okohybné svaly. Procvičováním okohybných a akomodačních (akomodace = zaostřování čočky) svalů je zlepšována jednak jejich vzájemná souhra a jednak reflexním působením se podstatně zlepšuje výživa a regenerace všech tkání. Tím je dosaženo například i zlepšení zaostřování a klesá potřeba dioptrických brýlí nebo čoček.