Relaxace dýcháním

1. • Uvědomíme si, že tělo dýchá samovolně, bez zásahu vůle.
   • Všimneme si a procítíme, že každý nádech vytváří v těle mírné napětí a že s každým výdechem klesáme pokaždé hlouběji do uvolnění.
   • Dokonale procítíme uvolnění po výdechu, chvíli klidu a nehybnosti, kdy v nás ustal i dýchací pohyb. Zjistíme, že je to příjemné a že tuto chvíli klidu neúmyslně, jen samotným vnímáním mírně prodlužujeme. Můžeme úplně splynout se svým dechem.
   • Můžeme se zaposlouchat, jak nám vzduch při nádechu vytváří v těle jemný zvuk sóóó . . . a při výdechu hammm.
   • Můžeme vnímat proudění vzduchu kolem nosních sliznic, vést jej do středu mezi obočí.
   • Procítíme chladivý vstupující a teplý vystupující proud vzduchu v nosních dírkách.
   • Uvědomíme si naplnění plic vzduchem (púraka), pocit plnosti po skončení nádechu (kumbhaka), odchod vzduchu z plicních sklípků (réčaka) a pocit prázdnoty po výdechu (šúnjaka).
   • Ještě jemnější pozorování nás vede ke sledování pocitu z našeho dýchání v páteři a do mozku a ke zjišťování, odkud vycházejí impulsy, které nás nutí nadechnout se a vydechnout.

Máme tedy nač zaměřit pozornost, ale vybereme si jen některou z možností a nebudeme se snažit vnímat všechno najednou. Při nácviku plného jógového dechu jsme pozorovali pohyb dýchacích svalů a nyní přecházíme na jemnější pocity.



<< Předchozí - Další >>